Z jakého důvodu nejčastěji navštěvujete svého praktického lékaře?
10.Ledna 2010 | Téma: Ochutnávky
V celé vesnici se o ničem jiném nemluvilo. Všechna ostatní témata přehlušila jediná otázka: Kdo to mohl včera večer být v McCullumské jeskyni? Starý Peter Macdonald, šedovousý horský pastýř, byl na kopcích se svými ovečkami do pozdního večera. Vracel se křivolakou stezkou podél kamenitého pobřeží, a když procházel pod otvorem do staré jeskyně, zažil největší šok svého života...
Už mnohokrát viděl tu zubatou díru v útesu. Když byl ještě mladý, prozkoumal většinu tmavých, dlouhých a tichých chodeb jeskyně. Teď, ke svému velkému překvapení, zaslechl poblíž vchodu velmi podivné zvuky. Zastřeně k němu doléhalo hlasité bušení, jako by nějaké těžké kladivo tlouklo do prken. Ještě zvláštnější však byly občasné nesrozumitelné a neidentifikovatelné výkřiky, které zaslechl.
Nebyl z toho kdovíjak vyděšený. Čeho by se měl on, starý skotský pastýř, bát? Ale přesto si vzpomněl na četné historky o tom, že v jeskyni straší. Vždyť je tak často slýchával. A tak raději přidal do kroku, aby byl co nejrychleji doma.
A teď se o tom všude mluvilo. Kdo byl v té jeskyni? Nikdo z vesnice to být nemohl, to bylo jisté. Proč by někdo z nich lezl do jeskyně takhle pozdě večer?
Ve vesnici se probíraly všechny možné teorie. Ty, co byly zamítnuty, zas v mírně obměněné podobě ožívaly.
Mohli by tam být pašeráci? – Těžko. Nevybrali by si pro svůj úkryt místo tak vzdálené od města nebo od přístavu, které jim skýtaly možnost rozprodávat své zboží.
„Špehové!“ navrhl někdo a svým skvělým nápadem byl přímo nadšený. Ale co by dělali špehové v tomto opuštěném místě na severozápadním pobřeží Skotska?
Vesnička Longview byla ten večer rozdělena do několika malých skupin, které onu událost rozebíraly.
Také Oscar a Bruno Maclarenovi, dva kluci z vesnice, nemysleli na nic jiného. Byli to synové hajného, který měl dům na okraji vsi. Když nedávno jejich maminka vážně onemocněla, rozhodl se otec, že s ní odjede do Glasgow do nemocnice a bude tam s ní, dokud se neuzdraví. A tak zůstali tito dva hoši doma sami. Starší z nich měl právě patnáct let a mladšímu bylo třináct. To se ví, bylo jim líto, že maminka s tátou museli odjet. Ale tu nečekanou svobodu, kterou tím získali, si chtěli co nejlépe užít.
Teď chodili od skupinky ke skupince a poslouchali všechny nejnovější verze příběhu starého Petera. S velkým nadšením zachycovali každičký nový detail, který se k objasnění záhady z jeskyně postupně přidával.
Druhý den se vesničané rozhodli vybrat nejstatečnější z nich, aby prohledali jeskyni a onu záhadu jednou provždy vyřešili.
© 2009 Advent-Orion
Design & Code by Petr Kubík - Strankynet.cz